Září 2015

I am tired of this place, I hope people change

19. září 2015 v 14:59 | Bells |  Bells

Pamatujete, jak jsem psala, že články budou úterý a pátky a pak že jen středy? Tak jsem se šeredně pletla.
Střední tě změní.
Každý to asi slyšel, ale kdo tomu věřil?
Nejsem na střední ani měsíc a mám chuť utéct. Opustit tohle smutné město. Koukat se na to, jak zem mizí pod oblakama, mezitím co já koukám z okýnka letadla.Plno lidí by mne nazvalo bláznem, že nechci jít na výšku. Hloupé o tom mluvit, když jsem jen v prváku, ale jsem si jistá, že tam opravdu nechci.
Každý den vídám lidi, jak pochodují skrze město a říkám si, že snad ani neopustili město aspoň na půl roku.
Tak si říkám, co lidi vede k tomu, aby mne nazvali pošetilou? To, že když nemáš výšku, tak jsi vlastně .. nic? Jsou lidé natolik zběhlí životem, který pojednává jen o pár věcech a že se bojí dělat jiné věci, než se očekávají? Protože já nevím.. Nikdo nemůže vědět, kde za 4 roky budu, ale tím, že mi budou vnucovat to, že si tady najdu práci, o kterou bude vždycky zájem, tím víc budu chtít utéct

Pochopila jsem, že nebudu schopná vydávat články v úterý, středu či pátky. Nevím, jak to zvládají ostatní, ale pro je těžký se soustředit na blog, když na papíře mi leží 47 latinských názvů, které se musím naučit.
Nechci říkat, že to mám nejtěžší, jen si na to musím zvyknout.


Možná jste si všimli, že se překročila hranice 10.000 návštěv.
Já vím, je to vlastně nic, ale přitom je to pro mě tak moc!

Taky vím, že tenhle článek je ve skutečnosti o ničem, ale já se tak nějak potřebovala ve zkratce "svěřit".

Věřte ve sny,
xoxo ℬells

První týden, nemoc & moje blízká smrt

10. září 2015 v 9:29 | Bells |  Bells
Do you come with me?


Začněte házet konfety, rýži, petardy raději ne, vypusťte holubice - ŽIJU!

Kolik z vás to tak příjemně zahřálo na levé straně hrudního koše (u srdce), že tu stále jsem a budu? Snad teda ..
Letem světem projedu první - ani ne týden - na střední, moje vážné onemocnění a blízkou smrt.


Ve čtvrtek jsme úspěšně započali všichni angličtinou (jako moje třída, chápete, ne?). Prosím, zabte mě, protože ta učitelka je za trest!!! Když víte, že máte možnost mít vaší učitelku, kterou jste měli na základce a oni vám tu možnost odepřou, máte chuť vyskočit z nejbližšího okna, které je otevřené. Aspoň já mám. Stále. Pátek si ani nepamatuju.
Víkend - v neděli večer jsem myslela, že umřu,lidi, přísahám! :D Bylo mi fakt mizerně a to byla doba, kdy se u mě objevily příznaky nemoci. V pondělí ve škole na matice jsem zjistila, že jestli se nedostavím zítra(úterý) do školy na test z matiky, budu jej psát znovu v lednu! Jestli bych se ho dožila ..
V úterý jsem se vydala na pospas mojí smrti - a to cesta autem s mojí babičkou k mojí doktorce, aby mi zjistila příznaky nemoci, která u mě nebyla víc jak rok.
Řeknu vám, S MOJÍ BABIČKOU UŽ NIKDY NIKAM NEPOJEDU!!! Málem jsem u toho dostala infarkt. Jak moje babča dala autoškolu, to je mi záhadou ..
Jestli umřu při dopravní nehodě, kterou jednou způsobí moje babička, na náhrobní kámen mi budou muset vytesat - MOJE BABIČKA BYLA ŠÍLENEC! Ale to předbíhám :D.
Po doktorce jsem si šla napsat test, ze kterého 20 lidí dostalo za 5 - včetně mě - a tím to jaksi haslo.
Odjela jsem domů, kde jsem si vlezla do postele a radovala se, že po zbytek týdne nemusím do školy a můžu se z
mojí "skoro chřipky" vyležet. Nakonec jsem od spolužáka zjistila, že ty známky počítat nebude. Tak co to sakra? Já se tam tak snažím, aby v papírech nenašla mojí nudli (to jsem si mohla odpustit, ale věřte, chtěla jsem to napsat), zadržuju kašel a ona si to počítat nebude? Tak to ne, shození ze schodů, šutr na kebuli a zabetonování jí stejně potká! Přísahám tady mým morčatům, jako že se Ko....á jmenuju! (Pochopili jste, že nechci psát příjmení, že? :D)
Takže si vaše adminka Bells válí doma šunky, jí šunkofleky, haha - vtipná jsem, že? - kouká na Spongeboba
a produkuje HDP - posmrkané kapesníky v mém případě (jojo, Bells, to je určitě peněžní hodnota, věř si tomu ..)

K mojí druhý alternativní smrti se váže něco, z čeho mám opravdový strach.
Moje máma jde dnes na třídní schůzky!
Vzhledem k tomu, že škola má dvě budovy, které jsou opravdu velké a jsou od sebe oddělené 200 metrů a těžko se k nim dostává, tak je mi vyhrožováno, že mě zabije, jestli to nenajde! Chápete to? Jako bych za to mohla!
Když se odhodláte mámě popsat cestu k horní budově, kde máte třídu, z obýváku se ozve tátovo "Tyyy vole!" Co víc si přát?
Oba dva protestovali - táta hlavně - že proč má máma jít, kur.a na horní budovu!?
Protože tam mám třídu, kur.a, ne? Ježiš.
Řeknu vám, dohady s rodiči jsou nejhorší. Oni nechápou vás a vy je.

Takže vám chci říct, že vás miluju/mám ráda - vyberte si, co chcete :DD - protože je dost možné, že mě moje máma opravdu zabije a zakope na zahradě, kde se budu válet mezi červama, žížalama, mravencema a bůh ví čím ještě dalším.
Lituju rodičů, kteří musí dojet ze vzdálenějšího místa. Ty asi svoje dětičky zabijou taky.
Jestli i vás čekají třídní schůzky prváků, vítejte v klubu Posledního živého dne.
A pokud se kolegyně od mámy z práce ptají, jestli je váš třídní hezkej a nic jiného je v podstatě ani nezajímá,
vítejte v klubu .. nevím, u tohohle mi název nejde vymyslet ._.

Poslední dotaz - má z vás už někdo z poloviny nakoupené vánoční dárky? :DD
Já je začala hromadně kupit koncem července a od každého mám trochu :D. No řekněte, kdo z vás by mě nechtěl mít za kamarádku?
Já jsem totiž výhra v loterii!!

Užíjte si zbytek dne, zbytek týdne, zbytek čehokoliv a "uvidíme" se u dalšího článku, kdy už nebudu pod vlivem všech těch léků, které mám na nočním stolku, ze kterého by mohla být minilékárna.

No vida, skoro půl hodiny se s tím piplám. Aspoň si teď konečně můžu dojít na záchod..
xoxo ℬells

Jak Bells ke/na střední přišla

2. září 2015 v 12:50 | Bells |  Bells
Do začátku školního roku tu je taková energická - a zajímavá :D - písnička ^-^ Aspon pro mě ..



Podle nadpisu jste asi přišli na to, že to bude hlavně o mém prvním dni na nové škole - takže povídací :D.

Mnohokrát jsem to již zmiňovala, že Bells (já :D) půjde na SŠ. Oprava - šla, pak zase odešla, že. Včera jsem článek nevydala, protože jsem byla celá nějaká rozlámaná z toho horka - tohle nebude znít dost jako omluva - bolely mě nohy (z cesty tam a zpět jsem si odnesla puchýře, bomba :D).

Náš třídní je děsně, ale fakt děsně fajn. Je jen o 10 let starší než my, takže nám asi tak trochu rozumí. Dokonce si nechal narůst vousy, aby mu lidi netykali. To není třeba vědět :D. Netuším, kolik z vás má/mělo takové štěstí, že by chytlo tak .. hledám to správné slovo - v pohodě týpka? Nebo nějakou ženskou, která je fakt fajn. To je jedno. Jestli ano, můžeme se chytnout za ruce a skotačit, abychom přivolali dešťový tanec! Víí! (Míšo, od tohohle si, prosím, odpusť komentář!)
V co doufám, je, že zbytek třídy bude fajn a nebude nějaký problém. No .. vlastně problém už je ten, že máme ve třídě dva a dvacetiletého kluka/chlapa s tetováním. Nechci nic říkat (haha), ale s ním kamarádka fakt nebudu, to vím už teď!

Jako by nestačilo to, že tam je někdo, kdo je o sedm starší, tak naše škola má 2 velký - čtyřpatrový - budovy, ve ktercýh se ztratíme raz dva. Clap clap clap. To přebíhání sem a tam bude děs. Jediné, co vím, kde je, tak je naše třída a tělocvična. Tím jsem jaksi skončila. Třeba si za ty čtyři roky zapamatuju aspoň jednu z nich.

Strašně se mi líbí, že mám každý den jen do dvou a pak můžu jet v klidu domů a nebudu se vracet - hlavně v zimě - za tmy. Netuším, jak to budeme mít příští rok, ale snad podobně :'( :D. Navíc se strašně těším do druháku na psychologii. Jsem už od mala takovej ten človíček, co se rád vrtá v druhém človíčkovi, či v sobě samotné. To jsem ještě relativně nedávno chtěla být psycholožkou. Ach, kde jen jsou ty časy?

Mám dojem, že všichni budeme muset zajet zpátky do toho stereotypu, kdy vstáváme ráno brzy, pak jedeme mastnou tyčí - jak já nerada cestuju přeplněným autobusem, přijdeme zmořeni domů a budeme plakat do polštářů, že není šance, že se to přes zbytek dne naučíme. To zase bude ._.

Dolů do komentářů mi můžete napsat, jak to máte vy, protože jak vidíte, já sama se slušně rozepsala :D.
A přiznejte se, kdo je dnes doma, že prostě dneska nemá chodit? Protože já jo^-^ (ano, musím se chlubit!)

Články bych asi změnila z úterka a pátku na středy, protože si myslím, že nějak na to nebudu mít čas, a to i přes to, že končím relativně brzy. Někdy o víkendech by mohl být "spešl" článek, který by se mi nějakým záhadným způsobem sepsat.

Tak šťastný - pozdní - start do nového školního roku (jsem už jako letáky, bože)

Chtěli byste slyšet příběh, jak Bells k velké lásce přišla? Podle mě, to je storka, která by byla úspěšnější než všechny díly Tisíce a jedné noci! Jednoho dne .. snad ..
xoxo ℬells